Jak neplýtvat potravinami?

Plýtvání potravinami je mnohostranný a velmi aktuální problém, o kterém se naštěstí stále více mluví. Pojďme se podívat, co znamená plýtvání potravinami a jak mu předcházet.

Jídlo je k dispozici za (nízkou) cenu...

Problematiku názvu lze posuzovat v několika rovinách: ekonomické (ztráty výrobců, distributorů, prodejců a spotřebitelů), etické (když někteří lidé vyhazují potraviny, zatímco jiní trpí hladem) a environmentální. Přestože organizace zabývající se studiem sociálního a spotřebitelského chování upozorňují, že plýtvání potravinami má reálné náklady pro domácnosti, ekonomiku i přírodu, nikdo zatím nepřišel s účinným způsobem, jak tento problém řešit. Zprávy jsou velmi znepokojivé. Podle statistických údajů Evropané vyhodí ve svých domácnostech asi 20-30 % nakoupených potravin. Za Atlantikem je to ještě horší – průměrný Američan vyhodí 25-40 % potravin, které se dostanou do jeho domácnosti. Je snadné vidět, že plýtvání potravinami je problémem vyspělých společností. Jedním z důvodů, proč se věci takto vyvíjejí, je náš konzumní způsob života a nezodpovědné chování při nakupování. Regály obchodů se prohýbají pod tíhou nejrůznějších výrobků a my považujeme možnost jejich pořízení za odměnu za vysoký výdělek a tvrdou práci. V tomto světle se promeškání data spotřeby u výrobku, který stojí jen pár korun, nezdá jako velký prohřešek (i vzhledem k současné inflaci). Ďábel je v měřítku – když se takové chování praktikuje pravidelně a dělá ho významné procento společnosti, mění se nevinné chování ve skutečný problém.

(Zdroje uvádějí...)

V Česku se vyhodí přibližně 9 tun potravin. V průzkumu mezi respondenty se 35 % přiznalo k vyhazování potravin. A lze předpokládat, že je nás mnohem více. V množství vyhozených potravin na obyvatele jsme na pátém místě v EU. Vedoucí zemí v této disciplíně jsou Nizozemci. Naše plýtvání má také finanční rozměr. Odborníci odhadují, že čtyřčlenná rodina přichází kvůli špatnému hospodaření s potravinami o zhruba 13 000 Kč ročně. Jako národ tak ročně promrháme potraviny v hodnotě asi 14 miliard eur. Kromě potravin jsou alespoň některé výrobky relativně levné a případné plýtvání není pro peněženku bolestivé;

Existuje také mnoho důvodů, proč se potraviny vyhazují.

Například Česká federace potravinových bank uvádí, že k problému přispívá nedodržení data spotřeby, nesprávné skladování potravin, špatná kvalita výrobků, příliš velké množství porcí, impulzivní nákupy a nedostatek nápadů, jak využít zakoupené suroviny. V důsledku toho se nejčastěji vyhazuje chléb, ovoce, uzeniny, zelenina, jogurty a sýry. Mléko a rychlé občerstvení jsou na konci tohoto seznamu.

Věděli jste, že...

Datum spotřeby označuje den, do kterého je bezpečné výrobek konzumovat (pokud byl skladován v souladu s pokyny)? Datum se uvádí na výrobcích podléhajících rychlé zkáze (např. čerstvé ryby, mleté maso).

Datum "minimální trvanlivosti" označuje datum, po kterém by potravina již neměla nejvyšší kvalitu. I po tomto datu je potravina stále bezpečná ke konzumaci, ale výrobek již nemusí mít své původní vlastnosti (chuť, barvu, konzistenci atd.).

Plýtvání potravinami a ekologie

71 % z nás si neuvědomuje, že vyhazování potravin škodí životnímu prostředí. Jak můžeme spojit prošlé datum spotřeby sýrové pomazánky se změnou klimatu? I ten nejlevnější potravinářský výrobek vzniká za použití zdrojů – vody, energie a surovin. ČFPB uvádí, že na vytvoření 1 kalorie potraviny je ve fázi výroby potřeba 10 energetických jednotek. Dalším významným faktorem uhlíkové stopy je nákupní logistika spojená s přepravou, skladováním a chlazením výrobků a polotovarů. Negativní dopad na životní prostředí má také maso a živočišné produkty. Oblasti, kde se pase dobytek, se mění v pouště. Kromě toho zvířata trávením potravy vypouštějí škodlivý metan. Odhaduje se, že průmyslový chov zvířat je zodpovědný až za 15 % emisí skleníkových plynů, čímž výrazně ovlivňuje účet přírody. Pokud se v kterékoli fázi procesu plýtvá potravinami, veškerá energie spotřebovaná na jejich výrobu se stává neopodstatněnou.

Způsoby, jak omezit plýtvání potravinami

tento problém má dvě řešení: systémové (v podobě právních předpisů) a občanské. Zatímco čekáme na první řešení, každý z nás může jednat a uplatňovat následující osvědčené postupy:

1. Pravidelně kontrolujte obsah své lednice a kuchyňských skříněk – podívejte se, co máte ve špajzce a kdy končí platnost jednotlivých výrobků. Při plánování jídelníčku se snažte do něj zahrnout produkty, které již máte k dispozici.

2. Plán jídelníčku předem – naplánujte si jídla na několik následujících dní. Snížíte tím počet cest do obchodu a vyhnete se nákupu všeho, co "by se mohlo hodit".

3. Nakupování podle plánu – na nákup potravin se vydejte se seznamem potřebných položek. Snažte se vyhnout nákupu věcí, které na seznamu nejsou.

4. Porce odpovídající vašim možnostem – připravte si takové množství jídla, které dokážete sníst. Ponechte si místo na druhou porci, ale nepřipravujte si více, než potřebujete, a nepočítejte s tím, že budete mít větší hlad než obvykle.

5. Chovejte se dobročinně – pokud máte přebytečné potraviny, které nemůžete využít, darujte je charitativním organizacím nebo během sbírky pro chudé. Takové iniciativy jistě najdete ve svém okolí.

6. Naučte se kulinářské triky – existuje mnoho jednoduchých receptů, které využívají ty nejjednodušší ingredience. Rozšíření vašich kulinářských znalostí může vést k novým receptům, které zahrnují ingredience, které již máte v lednici.

Logistika je důležitou součástí snižování množství odpadu

je třeba si uvědomit, že plýtvání potravinami není pouze důsledkem chování spotřebitelů. Podle Evropské komise se v EU v domácnostech vyhodí 42 % potravin, 39 % vyhodí výrobci potravin, 14 % dodavatelé a 5 % maloobchodníci a obchody. Díky inovativním kontejnerům na více použití by se dalo části těchto ztrát v přepravní fázi dodavatelského řetězce zabránit.

Takové kontejnery jsou k dispozici u společnosti Scholler Allibert. Nabídka zahrnuje kontejnery na více použití navržené s ohledem na potřeby zpracovatelského a zemědělského průmyslu. Jsou vyrobeny z materiálů vhodných pro styk s potravinami, z materiálů, které umožňují snadné čištění nádob a které jsou odolné vůči minusovým teplotám.